Zajímavý pohled na současnou strategii Francie v oblasti tabákové regulace přinesl analytický text publikovaný v magazínu European Interest. Ačkoli Francie – podobně jako řada dalších evropských států – deklaruje cíl stát se „zemí bez tabáku“, zvolená cesta k tomuto cíli podle článku naráží na vážné strukturální i kulturní problémy.
Zásadní kritika se týká především jednostranného spoléhání na daňovou politiku. Zatímco cena krabičky cigaret ve Francii přesahuje 11 eur, míra kuřáctví se udržuje na stabilně vysoké úrovni – přibližně čtvrtina dospělé populace kouří denně. V některých oblastech je prevalence ještě vyšší. Autoři textu upozorňují, že vysoké daně jsou mnohými vnímány nikoli jako nástroj ochrany zdraví, ale jako fiskální opatření. To podle nich podkopává důvěru veřejnosti ve zdravotní politiku státu.
Zvláštní pozornost věnuje European Interest francouzskému přístupu k produktům, které by mohly hrát roli při snižování škod způsobených kouřením – například vaporizérům či nikotinovým sáčkům. Tyto produkty však francouzská vláda reguluje velmi přísně, a v případě nikotinových sáčků zavedla dokonce úplný zákaz. Podle článku tak Francie nejen trestá samotné kouření, ale současně blokuje i potenciální cesty, jak se z něj bezpečněji vymanit.
Celkově tak vzniká začarovaný kruh: represe vede k nedůvěře, nedůvěra k odmítání doporučení, a doporučení ztrácejí účinek. Článek rovněž zmiňuje významný podíl černého trhu, ke kterému se uchyluje až třetina kuřáků – často bez povědomí o méně rizikových alternativách. V tomto světle se objevuje i širší téma: jakou roli hraje v národní zdravotní politice hodnocení dopadů a ochota upravovat kurz na základě dat, nikoli ideologie.
V závěru European Interest varuje, že podobné problémy se netýkají pouze Francie. Jako příklad uvádí Nizozemsko, kde je rovněž vysoké daňové zatížení a značný podíl cigaret kouřených z nelegálních nebo zahraničních zdrojů. Zmíněn je i návrh eurokomisaře Wopkeho Hoekstry na zavedení celoevropské minimální daně z tabáku – s otázkou, zda by rozšíření podobných přístupů skutečně vedlo k nižší spotřebě, nebo spíše k rozvoji černého trhu a oslabení důvěry v instituce.
Článek tak nepřímo pokládá zásadní otázku, kterou si Evropa bude muset zodpovědět: zda cílem je skutečně méně tabáku – nebo pouze více příjmů do státních rozpočtů. A pokud má být skutečným cílem ochrana zdraví, pak možná nastal čas začít odlišovat mezi tabákem a nikotinem, mezi trestáním a pomocí.
Originál naleznete zde:
