Studie výzkumníků z University College London publikovaná letos v lednu v International Journal of Environmental Research and Public Health sledovala změny chování britských dospělých kuřáků a uživatelů elektronických cigaret v průběhu covidové pandemie. Detailně o tom informoval Deník.cz.
Vědci zjistili mimo jiné to, že od začátku pandemie (studie sledovala 12 měsíců) se přestat s cigaretami pokoušelo 45 procent britských kuřáků, 27,5 procenta kvůli důvodům spojeným s covidem – obavy o zdraví nebo nedostatek financí kvůli krizi. Úspěch slavilo 17,5 procenta kuřáků, z těch zbylých pak kouřilo méně častěji 35,1 procenta, 37,9 procenta kouřilo ve stejné míře a 27 procent naopak sáhlo po cigaretě častěji než dříve.
Přestat se svým zlozvykem se kvůli „covidovým důvodům“ pokoušeli a částečně uspěli také uživatelé e-cigaret, zájem udělat tento krok ale nebyl tak častý jako u cigaret.
Zdaleka ne všechny změny v chování byly pozitivní. „Na jedné straně pandemie poskytla motivaci především kuřákům přestat kouřit, na straně druhé možná zároveň přiměla uživatele e-cigaret k návratu ke kouření,“ upozornila analýza. Jak zmiňuje i sama studie, alternativní výrobky včetně elektronických cigaret jsou prokazatelně méně škodlivé než klasické cigarety, takový vývoj proto není dobrou zprávou.
Situace v Česku
V České republice zatím podobná studie neexistuje, je však možné udělat si obrázek o závislostech celkově. Přehled o dopadech pandemie má Asociace nestátních organizací (A.N.O.), která zastřešuje adiktologické a sociální služby pro lidi ohrožené závislostmi.
„V souvislosti s pandemií covidu registrujeme nárůst klientely až o 30 procent,“ uvedla pro EURACTIV.cz předsedkyně rady asociace Helena Rampachová. Lockdown, ztráta pravidelného denního režimu, stres, nejistota, obavy z nemoci či ztráty zaměstnání – to všechno podle ní způsobilo významný nárůst užívání alkoholu, častější případy problémového či patologického hráčství, nárůst užívání nelegálních drog a celkově zvýšení problémů v oblasti duševního zdraví.
„Zvýšený nárůst kouření jde s tímto vším ruku v ruce, je však pravdou, že lidé se na naše služby obracejí spíše v důsledku problémů s jinými typy závislosti, které mají významnější sociální dopady. Kouření v tomto kontextu proto není našimi organizacemi nijak zvlášť sledováno,“ dodala Rampachová.
V Česku však existují také centra přímo zaměřená na problémy okolo tabáku. Podle zkušeností lékařky Evy Králíkové z Centra pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN zhruba polovina českých kuřáků kouří stejně jako před covidem, čtvrtina přestala nebo cigarety omezila a čtvrtina naopak kouří víc nebo se ke kouření vrátila. Jasná a doložitelná čísla ale nyní nejsou k dispozici.
„Za Českou republiku zatím taková data nemáme, Státní zdravotní ústav zveřejňuje každoroční analýzy vždy v květnu za předchozí rok,“ poznamenala přední česká odbornice na tabákovou závislost Králíková. Loňské hodnocení roku 2020 vliv covidu na změny v počtu kuřáků či na jejich přechod k cigaretovým alternativám ještě nemohlo hodnotit.
Analýza však popisovala alespoň meziroční změny v počtu kuřáků a uživatelů e-cigaret či zahřívaných tabákových výrobků, díky kterým si lze udělat částečný obrázek. Počet kuřáků cigaret poklesl z 24,9 procenta v roce 2019 na 23,1 procenta v roce 2020, jedná se však o dlouhodobý trend.
Naopak po elektronických cigaretách už čtyři roky sáhne téměř stejný počet Čechů, okolo pěti procent. I když se množství jejich uživatelů nemění, data ukazují, že e-cigarety hrají svou roli při snižování počtu klasických kuřáků – fungují jako nástroj k odvykání i jako méně škodlivá alternativa. To jsou podle analýzy dva ze tří hlavních důvodů, proč Češi vyměňují cigarety za jejich elektronickou obdobu.
Více informací v článku na Deník.cz:
