Na odborníky se v posledním roce obracejí lidé, kteří chtějí kvůli pandemii koronaviru přestat kouřit. Obávají se toho, že by kvůli kouření mohli mít těžký průběh covidu-19. S covidem souvisí někdy i snaha přestat z finančních důvodů. Někteří kuřáci přišli o práci a výdaje za cigarety už jsou pro ně neúnosné. Je jich více než těch, kteří se ke kouření kvůli stresu či situaci kolem pandemie vrátili. V rozhovoru s ČTK to řekla Eva Králíková z 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (1. LF UK a VFN).
Podle Králíkové je kouření příčinou každého šestého úmrtí v Česku. Kromě vyššího rizika infarktu či mrtvice nebo nádorových onemocnění kouření podle lékařky dvojnásobně zvyšuje riziko, že člověk bude mít cukrovku, způsobuje také záněty a zhoršuje imunitu. „Po jakékoliv operaci se rána pomaleji hojí, kuřáci musejí být častěji znovu operováni. Průměrná doba hospitalizace je u nich po jakékoli operaci o dva dny delší než u nekuřáků,“ uvedla Králíková.
Problémem jsou podle Králíkové také ekonomické dopady kouření. Roční výdaje státu, které zahrnují nejen náklady na zdravotní péči, ale třeba i to, že kuřáci jsou oproti nekuřákům kratší dobu ekonomicky aktivní, odborníci odhadují na více než 100 miliard korun. Výběr daní z tabáku tyto náklady nepokrývá. Kouření rovněž snižuje účinnost některých léků. U cytostatik, která se používají k léčbě nádorů, v některých případech až o 40 procent, u drahé biologické léčby někdy dokonce až o polovinu. Dehtové látky, které vznikají při hoření, totiž urychlují vylučování léků z těla. Za tuto léčbu pojišťovny přitom vydají miliardy korun ročně. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny je sice ukončení kouření základní podmínkou pro úhradu biologické léčby v některých diagnózách, pojišťovny podle ní ale nemají oprávnění ani nástroje k evidenci kuřáků.
Více informací v článku Českých novin (ČTK):
