V České republice dnes kouří více než dva miliony lidí. Přestože většina z nich uvádí, že by s kouřením chtěla přestat, odvykání zůstává dlouhodobě jedním z nejobtížnějších úkolů v oblasti veřejného zdraví. Právě proto je čím dál častěji zmiňován koncept snižování škod – tedy přístup, který neklade důraz výhradně na absolutní abstinenci, ale i na praktická opatření, jak rizika užívání nikotinu významně omezit. Odborníci, kteří vystoupili v rámci projektu Típněte to s Bleskem, na to upozorňují jasně: realita kouření je složitá, ale dostupné alternativy mohou mít zásadní význam.
Profesor Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, patří k těm, kdo dlouhodobě podporují racionální diskusi o méně škodlivých způsobech užívání nikotinu. „Pokud něco hoří, je to více nebezpečné, než když se to pouze zahřívá,“ připomíná jednoduchý princip, na kterém stojí celá logika alternativních produktů. Upozorňuje, že i když ideálním cílem zůstává úplné nekouření, nesmí se přehlížet možnosti, které mají potenciál snížit zdravotní rizika u těch, kteří přestat nedokážou.
Podobně argumentuje i doc. MUDr. Viktor Mravčík, vědecký poradce Národního protidrogového koordinátora. Podle něj je třeba otevřít seriózní debatu o tom, kdo je vlastně kuřák, a jakým způsobem kategorizujeme uživatele nikotinu. „Ti, kdo přešli na alternativní produkty, by neměli být automaticky označováni za kuřáky,“ uvádí Mravčík. Změna terminologie podle něj není jen slovní hra – má přímý dopad na statistiky, zdravotnické záznamy i přístup zdravotních služeb.
Zároveň upozorňuje na nízké povědomí o specializovaných centrech, která se věnují odvykání. Mnoho kuřáků podle něj vůbec netuší, že existuje odborná pomoc pro závislé na tabáku, včetně farmakologické léčby, behaviorální podpory a možností přechodu na méně rizikové formy užívání nikotinu. I v této oblasti je tedy třeba posílit informovanost a dostupnost péče.
Odborný konsenzus se zdá být jasný: absolutní cíl zbavit společnost tabáku i nikotinu je spíše teoretický. Praktická realita ukazuje, že pro miliony lidí je reálnou šancí na zlepšení zdravotního stavu právě snížení rizika – nikoli nutně abstinence. Proto se do popředí dostávají strategie, které nejsou dogmatické, ale reflektují komplexní chování uživatelů. Patří mezi ně podpora regulovaných alternativ, osvěta a otevřená komunikace s pacienty.
Projekt Típněte to s Bleskem tak vedle osobních příběhů účastníků otevřel i důležitý prostor pro hlas odborníků. Ti připomínají, že základem úspěšné regulace není jen represe, ale i porozumění a nabídka řešení, která odpovídají reálným potřebám lidí.
