06.16.2023

Extrémní zdanění e-cigaret povede k růstu spotřeby cigaret, říká zástupce vaperů

Vládní debaty o zavedení daně na alternativy kouření včetně elektronických cigaret rezonují i u výrobců či prodejců těchto produktů. Přinášíme pohled předsedy KEVAP Roberta Hrdličky k tomuto tématu, které uvedl v rozhovoru pro e15.cz:

Co přesně vláda v rámci konsolidačního balíčku plánuje?

O dani se nějaký čas mluvilo, naposledy vláda avizovala sazbu podle návrhu Evropské komise, což je 20 až 40 procent. Pak ale předložila něco naprosto nedomyšleného. Daň má být 10 korun na 1 mililitr náplně, a to bez ohledu na to, zda náplň obsahuje nikotin, či nikoliv. To fakticky znamená daň ve výši 120 až 180 procent. Je tak zdaleka nejvyšší v celé Evropské unii.

Jak moc by se navrhované zdanění projevilo v koncových cenách pro uživatele e-cigaret?

V současnosti stojí 10mililitrové náplně 65 až 100 korun, spotřební daň zvýší jejich cenu plošně o 100 korun. DPH se navíc počítá z konečné částky, takže to celkem bude 121 korun. Velmi dobře to ilustruje modelový příklad s litrovou bází bez nikotinu. V současné době se prodává pod 700 korun. Pokud by návrh na vyšší zdanění prošel, po započtení spotřební daně a DPH by se cena zvýšila na téměř 13 tisíc korun. To považuji za zcela nepřijatelné. Jde přitom o běžně dostupné látky – propylenglykol a rostlinný glycerin, které lze v drogerii či lékárně koupit za původní cenu. Nejen tedy, že tento návrh naprosto zlikviduje celý sektor elektronických cigaret v Česku, ale nenavazuje ani na dosavadní dlouhodobé koncepce vlády.

V čem vláda jedná jinak, než se očekávalo? A proč k tomu došlo?

Akční plán, který vláda schválila v květnu, deklaruje zdaňování nikotinových výrobků podle míry jejich škodlivosti. Vláda se v něm zavázala prosazovat tzv. princip snižování škodlivosti, to samé učinila ve svém programovém prohlášení. Daň až 185 procent je tedy úplně nesystémová a popírá všechno, co vláda v oblasti nikotinových alternativ doteď deklarovala. Je pochopitelné, že se snaží hledat prostředky tam, kde může, zkušenosti ze zahraničí nám ale velmi jasně naznačují, že návrh fungovat nebude.

Jaké zahraniční zkušenosti máte na mysli?

V roce 2013 zavedla Itálie drastické daně, tehdy nejvyšší v EU. Trh se zhroutil, lidé začali nakupovat v zahraničí a výnos daně namísto růstu klesl z očekávaných 85 milionů eur na pouhých pět milionů eur. Vláda přiznala, že nezvládá ohlídat dodávky ze zahraničí. Výsledek? Po dvou letech a soudním rozhodnutí se Itálie vrátila k rozumné dani, která tam platí dodnes. Důsledky jsou tedy negativní de facto pro všechny. Státu poklesnou výnosy daní, které se návrhem snažil zvýšit, tuzemští výrobci přijdou o své zákazníky a samotný spotřebitel bude potenciálně ohrožen tím, že bude náplně vyrábět svépomocí. Pokud se ale použijí špatná aromata nebo příchuti, může to být životu nebezpečné. Kdyby se proto ministerstvo na chvíli zamyslelo, nikdy by skokovou a extrémně vysokou daň bez předchozích debat nenavrhlo.

Opravdu by byl výsledek stejný jako v Itálii? Nejde jen o kulturní specifikum?

Stejný, možná ještě horší. Máme k sousedům mnohem blíže a Češi jsou zvyklí za nákupy do zahraničí jezdit pro všechno možné. Vláda navíc navrhuje daň ještě vyšší, než jakou jsme viděli v Itálii. Takže je zřejmé, že stát z lahvičkových náplní nevybere ani to, co vybíral dosud. V Česku by navíc hrozil masivní návrat k tabákovým cigaretám, které jsou o 95 procent více škodlivé než ty elektronické.

Je toto tvrzení podloženo nějakými daty?

Vycházíme z dat, která nám jednoznačně ukazují, že kdyby v Česku došlo k velkému zdražení e-cigaret, hrozilo by, že se uživatelé vrátí ke kouření tradičních cigaret. Společně s výzkumnou agenturou Ipsos jsme v závěru minulého roku udělali průzkum na českých uživatelích e-cigaret. Zjistili jsme, že v případě většího zdražení by se 22 procent vaperů vrátilo ke klasickým cigaretám. 17 procent uživatelů by si náplně míchalo samo z volně dostupných nezdaněných výrobků a 13 procent lidí by pak shánělo náplně na černém trhu. To vše jsou nežádoucí reakce, a to jak z pohledu tržního chování, tak zdravotních rizik pro uživatele. Ve výzkumu se přitom reagovalo na zdražení o 50 korun, vláda chce ale zdražit o 121 korun. Čísla budou proto rozhodně horší. 

Jaký je postoj Evropské unie? Není možné, že sousední státy zvýší daň taky?

Evropský parlament v roce 2022 na základě výzkumných studií oficiálně označil e-cigarety za účinné prostředky v boji proti škodlivým účinkům i samotné závislosti na kouření. Postavil se tak za tzv. princip „harm reduction“ (minimalizace rizik, pozn. red.). Z mezinárodních průzkumů totiž vyplývá, že lidé, kteří přejdou na elektronické alternativy, mají 80procentní šanci s kouřením běžných cigaret přestat, přičemž jejich zdravotní dopad je o 95 procent nižší.

Oproti tomu Evropská komise připravuje legislativu, v rámci které je i plošné zdanění vapingu v zemích EU s cílem snížit počet kuřáků na 5 procent do roku 2040. Mimo to, že může tento krok z výše zmíněných důvodů zdraví kuřáků spíše uškodit, ale navrhuje zdanění násobně nižší než u nás. Je tedy zřejmé, že u našich sousedů zůstanou ceny stále hluboko pod našimi. Tato legislativa navíc schvalovacím procesem ještě neprošla.

Jaká je tedy nyní situace v okolních zemích?

V Rakousku a na Slovensku není daň žádná, v Polsku čtyřikrát menší, v Německu je menší „jen“ třikrát. Když Češi jezdí pro levnější benzín nebo potraviny, rádi si přibalí i pár lahviček náplní. A malé e-shopy nikdo neuhlídá. Stát tak nejenže nevybere spotřební daň, ale ještě přijde o DPH a daň z příjmů. A to opět nemluvím o podomácku vyrobených náplních – až se v jejich důsledku začnou objevovat případy poškozeného zdraví uživatelů, bude pozdě. Čas to řešit je teď.

Kolik uživatelů e-cigaret v Česku vlastně je? Roste jejich počet?

Obliba vapingu neboli užívání elektronických cigaret v Česku roste. V roce 2023 se podle Národního průzkumu užívání tabáku a alkoholu v ČR počet uživatelů e-cigaret zvedl z 7,4 procenta na 10,2 procenta. Motivace uživatelů jsou různé. Podle průzkumu, který jsme realizovali s agenturou Ipsos v roce 2022, fungují jako prostředek k tomu přestat kouřit. Významným kritériem je i to, že výrobky nezapáchají. Uživatelé díky nim mají možnost vapovat tam, kde je běžně zakázáno kouřit, roli hraje i nižší škodlivost pro okolí a levnější cena oproti tabákovým cigaretám. 63 procent uživatelů elektronických cigaret, kteří uvedli, že díky nim dokázali snížit konzumaci tabákových cigaret, jich třetina omezila kouření téměř na minimum. 42 procent těch, kteří před vapováním používali klasické cigarety, vnímá e-cigarety přímo jako nástroj, jak s kouřením zcela přestat.

Opravdu e-cigarety pomáhají při snaze přestat kouřit?

Hlavní látkou, která při kouření způsobuje závislost, je nikotin. To bylo potvrzeno řadou výzkumů a je to samozřejmě něco, s čím musíme počítat a kvůli čemu existují nástroje jako nikotinové náplasti či žvýkačky. Svou roli hraje ale také samotný návyk, jenž se stává každodenní součástí kuřákova života. E-cigarety proto využívají nejen metodu postupného snižování přísunu nikotinu, ale také pomáhají kuřákům pomalu odvykat od rutiny, kterou mají. Průzkum, který jsme realizovali s agenturou Ipsos, navíc ukazuje, že dva ze tří vaperů s užíváním začínají až po 25. roce života, přičemž tomuto rozhodnutí v 92 procentech případů předchází konzumace jiných tabákových nebo nikotinových výrobků. Zde vidíme, že pokud kuřákům připravíme správné podmínky, můžeme počítat s tím, že se jejich poměr vůči uživatelům e-cigaret bude postupně snižovat stejně jako rizika s kouřením spojená.

Co je tedy hlavním východiskem, ve které při jednání o konsolidačním balíčku doufáte?

Všem nám jde o stejný cíl – snižovat zdravotní rizika spojená s kouřením a dosáhnout toho, aby lidé lépe chránili své zdraví. Přál bych si, aby vláda začala prosazovat „harm reduction“, ke kterému se tolikrát odkazovala. Musí přemýšlet o zdanění koncepčně, a hlavně brát ohled na zdravotní rizika. Musíme se rozhodovat podle dat, analýz i zkušeností ze zahraničí – subjektivní odhady zkrátka nestačí. Doufám tedy, že vláda implementaci změn ještě zváží. A že to udělá dříve, než bude pozdě.

Originál celého rozhovoru naleznete zde: