Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) prodloužil o osm let povolení označovat snus, čili bezdýmný tabákový výrobek pro orální použití, jako „výrobek s modifikovaným rizikem“. Informaci přehledně shrnuje Zdravotnický deník.
FDA tedy po pěti letech znovu dospěl k závěru, že přechod od klasických cigaret k bezdýmnému výrobku, v tomto případě snusu, snižuje zdravotní rizika konzumenta. Rozhodnutí nejvyšší americké autority tak navazuje na zkušenosti a rozsáhla data ze Švédska, kde je snus dlouhá léta v populaci běžně užíván, což tam vedlo k nejvýraznějšímu poklesu výskytu kouření v Evropě, a to až na pouhá 4,5 procenta dospělé populace (viz dále). Tím tam také klesla nemocnost a úmrtnost na nemoci, které s kouřením souvisejí. Paradoxně je ovšem přístup některých evropských zemích a také Evropské komise, k bezdýmným tabákovým výrobkům jako alternativám ke kouření klasických cigaret, přesně opačný, čili restriktivní. A to navzdory vědeckým důkazům, švédským statistikám a nyní i čerstvému rozhodnutí FDA. Česká republika má v tomto směru racionální a koncepční přístup, který má blíže ke Švédsku a USA a jenž je zakotvený i v oficiálních vládních dokumentech.
Švédi jsou první a jedinou „smoke-free“ zemí
Snus je vlhký práškový tabák, který se vyrábí zejména ve formě polštářků, jež lze umístit pod horní ret. Je upravený tak, aby se v ústech rozpustil a uvolnil se z něj nikotin. Konzument tak přijímá nikotin způsobem, který přináší snížení rizika v porovnání s kouřením cigaret, podobně jako když používá elektronické cigarety či zahřívaný tabák. V současnosti užívá 12 procent dospělé švédské populace snus denně a přibližně o tři procenta více sporadicky. To je více než milion denních uživatelů.
Efekt snusu na snižování prevalence kouření je ve Švédsku dlouhodobě sledován. Může tak sloužit jako úspěšný příklad naplnění konceptu snižování škodlivých dopadů kouření. Zatímco Evropa vykazuje v průměru 24% míru kouření, Švédsko díky jednak nejrozšířenějšímu snusu, ale i dalším moderním alternativám, snížilo od roku 2010 denní prevalenci kouření o 65 procent. To je tak velký pokles, že tamní agentura pro veřejné zdraví letos v listopadu upřesnila, že ve Švédsku kouří pouze 4,5 procenta dospělých. Tím jako vůbec první stát (a na dlouhá léta zřejmě jediný), splnila tato severská země cíl Evropské unie stanovený na rok 2040, totiž stlačit prevalenci kouření pod pět procent, a získala status „smoke-free country“, tedy „země bez kouře“. Dopad této změny na veřejné zdraví je mimořádný. V porovnání s průměrem EU hlásí Švédsko o 21,2 % méně úmrtí souvisejících s kouřením, o 31,3 % méně úmrtí na rakovinu celkově a o 36 % méně úmrtí na rakovinu plic.
„Klíčem k úspěchu Švédska je jeho pragmatické zaměření na snižování škod, nikoli na prohibici. Široká škála bezpečnějších nikotinových výrobků s různou silou a příchutí je legálně dostupná na internetu i v obchodech a je podporována reklamou, která zvyšuje povědomí a podporuje jejich užívání. Švédská vláda také uplatňuje poměrnou spotřební daň, díky níž jsou výrobky bez kouře cenově dostupnější než cigarety. Tato daňová politika spolu s osvětovými kampaněmi umožnila švédským spotřebitelům, aby se rozhodli pro méně rizikovou volbu, a přispěla k tomu, že země hraje vedoucí roli v oblasti snižování škod způsobených tabákem,“ okomentoval švédský pokrok Anders Milton, lékař a bývalý prezident Švédské lékařské společnosti.
Evropa jde proti důkazům
V Evropské unii, včetně České republiky, je orální tabák zakázán od roku 1992. Švédsko (a také Dánsko) si ale vyjednalo výjimku. Přes výše popsaný švédský model, který jednoznačně vede k zásadnímu snížení výskytu kouření dospělých a vědecky prokázanému zlepšení zdravotního stavu populace, je přístup k těmto výrobkům v mnoha evropských zemích zatím spíše opačný. Například dnes už bývalá evropská komisařka pro oblast zdraví Stella Kyriakidesová prosazovala v debatě o roli alternativ přísnější regulaci nikotinových sáčků. Ty přitom mají podobný efekt jako snus a též umožňují vstřebávat nikotin orální cestou.
Některé země EU již nikotinové sáčky zakázaly, například Belgie a Nizozemí. Francie v říjnu 2024 oznámila úmysl se k zákazu připojit. Veřejná debata o roli nikotinových sáčků a dalších alternativ je bohužel plytká, svázaná předpojatostí a ignorující jak empirické poznatky, tak i vědecké studie, které prokazují zásadní snížení rizik u stávajících kuřáků. Zcela je pak pomíjen klíčový efekt – pokles výskytu chorob, které jsou způsobeny kouřením, zejména rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění.
Článek nalzeznete zde:
