Francie dlouhodobě spoléhá na vysoké zdanění cigaret jako hlavní nástroj boje proti kouření. Přestože počet zakoupených cigaret v zemi mezi lety 2017 a 2022 klesl o 26 %, samotná kuřácká populace se téměř nezměnila. Zatímco v roce 2017 kouřilo 33 % Francouzů, v roce 2024 se jedná stále o 29,2 %. Důvod je jednoduchý – kuřáci hledají levnější alternativy a stále častěji se vydávají za nákupem cigaret do sousedních zemí.
Nejvýraznějším příkladem je Lucembursko, kde je krabička 25 cigaret k dostání za 8 eur, zatímco ve Francii stojí stejný produkt 15 eur. Studie Francouzského observatoře pro drogy a návykové chování ukazuje, že pokles prodejů cigaret v příhraničních oblastech je ještě dramatičtější – dosahuje 46,2 %. Tento vývoj přiměl francouzské představitele, aby požádali Evropskou unii o zásah.
Francouzský poslanec Frédéric Valletoux ve své rezoluci upozornil, že opatření na snížení spotřeby tabáku mají jen omezený účinek, pokud kuřáci mohou snadno využívat paralelní trh. Podle březnové zprávy pracovní skupiny Evropského parlamentu o tabáku by jedním z řešení mohlo být sjednocení daňové politiky v rámci všech 27 členských států, čímž by se eliminovaly cenové rozdíly a omezily přeshraniční nákupy.
Problémem však zůstává, že daňová politika spadá pod pravomoc jednotlivých členských států, a dosavadní rozdíly v cenách cigaret se spíše prohlubují než naopak. Alternativním návrhem je zavedení kvót na dodávky tabáku v rámci EU, jak navrhuje Světová zdravotnická organizace. Tyto kvóty by zajistily, že objem cigaret dovážených do jednotlivých zemí odpovídá jejich domácí spotřebě.
Lucembursko, které je hlavním cílem francouzských kuřáků hledajících levnější cigarety, sice zvýšilo cenu nejlevnějších značek o 0,30 eura, ale k razantnějším opatřením se nechystá. Jeho celní a daňová správa uvedla, že prodej cigaret v zemi dosáhl v roce 2024 4,9 miliardy kusů, což přineslo do státní pokladny 1,4 miliardy eur. Očekává se, že tento příjem dále poroste na 1,6 miliardy eur v roce 2025 a na 1,9 miliardy do roku 2028.
Francouzská snaha o sjednocení daňové politiky v oblasti tabáku tak naráží na realitu – pro některé země je prodej cigaret výnosným zdrojem státních příjmů, a proto nemají motivaci měnit svůj přístup.