Tématu daní a jejich vlivu na cenu a oblibu jednotlivých výrobků se věnovaly Hospodářské noviny. A k jakým závěrům dospěly?
V Česku denně kouří přibližně pětina lidí starších 15 let. Podíl kuřáků v dospělé populaci mírně klesal do roku 2015, v posledních letech se ale zásadně nemění. Vliv na to neměl ani zákaz kouření v restauracích platný od roku 2017. Roste však obliba bezdýmných alternativ, které jsou ze zdravotního hlediska považovány za méně rizikové.
Tabákový byznys v Česku ročně utrží asi 115 miliard korun. Stát si díky tomu loni přišel na více než 56 miliard. Varianty ke klasickým cigaretám zaujímají přibližně desetinu objemu trhu s tabákovými a nikotinovými produkty. Nejrozšířenější jsou elektronické cigarety, ve kterých se zahřívá roztok, ať už s nikotinem nebo bez, a zařízení na zahřívaný tabák.
Alternativy cigaret mají podle odborníků nižší množství vdechovaných škodlivin, které způsobují například rakovinu plic. „Pokud mohou kuřáci dostat nikotin bez kouře, znamená to méně toxických látek. Elektronické cigarety obsahují jen tekutinu zahřívanou na teplotu kolem 150 stupňů Celsia. Toxických látek vdechuje vapér méně než pět procent v porovnání s kouřem cigarety. U zahřívaného tabáku je teplota vyšší, kolem 350 stupňů Celsia. Z toho plyne vyšší riziko než v případě elektronických cigaret,“ vysvětlila expertka na odvykání Eva Králíková z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Bezdýmné cigarety tak mohou přinést lepší život těm, kteří jsou na nikotinu závislí, ale ani ony nejsou zcela bez problémů. Například proto, že se s nimi nepojí zápach a lidé je užívají i doma, kde by si dříve klasickou cigaretu nezapálili. „To je případ zejména zahřívaného tabáku. Máme řadu pacientů, kteří na něj přešli z cigaret a nejenže zvýšili svou spotřebu, ale shodují se na tom, že je obtížnější přestat užívat zahřívaný tabák než předtím cigarety,“ dodala Králíková.
Tabákové společnosti nabízející na českém trhu i klasické cigarety se shodují, že jejich prodej dlouhodobě klesá. Kromě rostoucí popularity náhražek si to vysvětlují i tím, že lidé jsou ohleduplnější vůči svému prostředí, více dbají na své zdraví a zároveň klasické cigarety neustále zdražují.
Nyní se průměrná cena v obchodě pohybuje okolo 120 korun za krabičku, což je přibližně o desetikorunu více než loni. Důvodem je zvyšování spotřební daně, která představuje asi 60 procent ceny, a dalších 21 procent je DPH. U zahřívaného tabáku tvoří celková daň 20 až 25 procent. Elektronické cigarety a nikotinové sáčky předmětem spotřební daně nejsou vůbec.
Cílem zvedání spotřební daně z tabákových výrobků je i zvýšení příjmů státního rozpočtu. Loni se to ale nepodařilo. Stát získal 56,2 miliardy korun, což bylo o 10,8 miliardy méně oproti plánům. Podle studie, kterou představil hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček, loňský výnos daně odpovídal roku 2017, a to přestože sazba spotřební daně od roku 2018 vzrostla o třetinu.
Další informace naleznete na stránkách Hospodářských novin:
