Příjmy ČR ze spotřební daně na tabákové výrobky klesají a vrací se na úroveň z minulých let. Děje se tak navzdory tomu, že se sazba daně opakovaně zvyšovala. Stát se tak ocitá na rozcestí: jsou daně určené na regulaci kouření, nebo slouží k plnění rozpočtu?
Data o plnění státního rozpočtu za loňský rok zveřejněná počátkem ledna ministerstvem financí ukazují jednoznačný trend. Stát na spotřební dani z tabákových výrobků vybral celkem 55,2 miliardy korun, což je o 3,3 miliardy méně než loni. Jenže tabákový odvod se loni stejně jako letos zvyšoval, a stát tak očekával, že ve skutečnosti vybere 67 miliard. Celkové minus je tedy více než desetimiliardové. Jak v rozhovoru pro týdeník Hrot upozorňuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček, inkaso se vrátilo na úroveň roku 2017, tedy před zvýšením spotřební daně z tabáku v letech 2018, 2020 a 2021. Výrazné zdražení kuřiva tedy státu nic nepřineslo.
Ministerstvo financí vidí jako hlavní důvod covidovou pandemii a propad přeshraničních nákupů cigaret v Česku, které historicky tvořily až třicet procent prodejů. Podle Křečka však komplikované cestování není jediný důvod. Tuzemská cena se již přiblížila zahraniční natolik, že cesty přestaly být pro Rakušany a Němce atraktivní.
Dalším důvodem je v zásadě příznivý přechod stále většího počtu kuřáků k zahřívanému tabáku s nižší mírou rizika. „Množství odebraných nálepek na zahřívané tabákové výrobky meziročně vzrostlo o více než třicet procent, což poukazuje na zvýšení spotřeby těchto produktů,“ říká pro Hrot Šimon Blecha z tiskového odboru ministerstva financí. Ačkoli se spotřební daň na zahřívaný tabák v uplynulých letech také zvyšovala, stále je mnohem nižší než u klasických cigaret.
Pokud se ukáže, že za poklesem výběru daní stojí rostoucí obliba méně rizikových alternativ kouření, postaví to českou vládu před zásadní dilema: je její prioritou ochrana veřejného zdraví, nebo potřeba naplnit deficitní financování státu?
Více informací naleznete zde:
