02.12.2023

Spotřební daně mají podporovat harm reduction, shodli se experti

Vzniká nový akční plán pro boj se závislostmi. Politika v této oblasti se má ubírat směrem snižování rizik s nimi spojených. Cílem je regulovat návykové látky podle míry škodlivosti. Na kulatém stole, organizovaném Zdravotnickým deníkem, hlavní teze plánu představil Jindřich Vobořil. Hlavním tématem pak bylo budoucí zdanění všech typů nikotinových výrobků. Přítomní experti se shodli se na tom, že je potřeba klást důraz na prevenci a při nastavování spotřební daně zohlednit veřejnozdravotní roli méně škodlivých výrobků, které nahrazují cigarety.

Úvahy o nulové toleranci a o tom, že všichni budeme abstinovat, současná vláda podle Jindřicha Vobořila opustila. „Neříkáme, že tu budeme mít společnost bez závislostí, bez drog, bez tabáku a bez alkoholu. Říkáme, že se chceme zaměřit na snižování rizika a prevenci dopadů. Co racionálně funguje, je koncept, který označujeme anglickým výrazem harm reduction. A to nejen jako typ intervence, ale jako politika, jako směr,“ uvedl.

Směřování současné vlády podle národního protidrogového koordinátora přesně vystihuje následující věta z vládního programového prohlášení: „Při řešení problematiky závislostí budeme uplatňovat politiku postavenou na vědecky ověřeném a vyváženém konceptu prevence rizik a snižování škod, přičemž zajistíme dostatečné financování jak preventivních programů, tak i služeb a regulace návykových látek, které bude odpovídat míře jejich škodlivosti.“

Cílem vlády je návykové látky regulovat podle míry jejich škodlivosti. „A to se týká daňových úprav, měkkých opatření, regulace, reklamy a vlastně úplně všeho z oblasti závislostí,“ upřesnil Vobořil. A upozornil na to, že podle propočtů na základě různých studií investuje stát nejvíce do společenských nákladů vyplývajících z kouření (80 až 100 miliard korun ročně), až po něm následuje konzumace alkoholu (50 až 60 miliard korun), společenské náklady z užívání nelegálních drog a hazardu zatěžují státní kasu mnohem méně.

Foto: www.zdravotnickydenik.cz

Vláda se chystá zavádět daně na – dosud spotřební daní nezatížené – elektronické cigarety nebo nikotinové sáčky. „Nicméně určitě navrhuji, aby v případě, že budeme přistupovat k daňovým úpravám, byly spotřební daně na nikotinové sáčky nebo na zahřívaný tabák výrazně nižší než na cigarety, protože jejich zdravotní dopad je markantně menší,“ vysvětlil Vobořil.

Podle něho je důležité adekvátně nastavit míru zdanění tak, aby kuřáci, kterým se nedaří skončit s kouřením alespoň přešli na méně škodlivé alternativy.

Akční plán v těchto dnech teprve prochází připomínkovým řízením, na projednávání do vlády by měl jít až v průběhu února, přitom se ale o něm ve veřejném prostoru již hodně diskutuje. „Není úplně běžné představovat plány v téhle fázi veřejně, ale rozhodli jsme se, že chceme plán zveřejnit už před ukončením připomínkového řízení. Sešlo se na sto připomínek,“ řekl národní protidrogový koordinátor.

Postoj VZP podporuje Vobořilův přístup

Národní protidrogový koordinátor potvrdil, že akční plán obsahuje i spolupráci s pojišťovnami, například v rámci prevence závislostního chování jeho zdravotních dopadů. Jeho přístup k této problematice přitom u kulatého stolu Zdravotnického deníku ocenil náměstek ředitele VZP pro služby klientům Ivan Duškov: „Jsem rád, že pan národní koordinátor Vobořil vnímá prevenci v podstatě jako vědní disciplínu, protože mi mnohdy přijde, že takové vnímání není ve veřejném diskursu obvyklé.“ A jako příklad takového nepochopení uvedl to, že mu nedávno byl za preventivní aktivitu vydáván nápad přispívat na lyžařské výcviky, což mohlo státní rozpočet stát půl miliardy ročně. „Ani na politické úrovni mnohdy povědomí o pojmech z oblasti prevence nekoresponduje s realitou,“ míní Duškov.

Dle Duškova je směřování závislostní politiky cestou harm reduction racionální.   “Často jsem se o tom bavil s docentem Mravčíkem (Viktor Mravčík, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti – pozn. red.), který říkal, že považuje až za hřích nepromovat méně škodlivou variantu, pokud víme, že má pacient jen minimální šanci zbavit se svého zlozvyku úplně.“

Duškov zmínil, že přesáhnutí volebního cyklu není u harm reduction přístupu limitem jen v politice: „Své cykly mají i zdravotní pojišťovny. Takže je obtížné vysvětlit, že se například výsledky komunikační kampaně, která má vést k prevenci, dostaví za pět let,“ upozornil.

Postoje dalších expertů shrnuje reportáž z kulatého stolu, kterou naleznete na stránkách Zdravotnického deníku.