Diskuze o budoucím financování dlouhodobého rozpočtu Evropské unie pro období 2028–2034 dostala tento týden nový rozměr. Švédská ministryně financí Elisabeth Svantesson označila návrh, podle kterého by jedním ze zdrojů unijního rozpočtu mohly být i zvýšené spotřební daně z tabáku a nikotinových výrobků, za „zcela nepřijatelný“. Ve svém vyjádření upozornila, že návrh ohrožuje prodej nikotinových sáčků a podkopává daňovou suverenitu členských států.
Návrh je zmíněn v dokumentu německého spolkového úřadu pro mezinárodní záležitosti v Bruselu a byl předložen německému parlamentu. Konkrétně se uvažuje o zavedení nových příjmů do unijního rozpočtu, a to například z elektronického odpadu nebo právě z tabákových produktů. Ačkoliv Evropská komise tento návrh dosud oficiálně nepředstavila, podle serveru Euractiv již zvažuje výrazné navýšení daní – až o 139 % u klasických cigaret – a rovněž vyšší zdanění alternativních výrobků, jako jsou elektronické cigarety, zahřívaný tabák nebo nikotinové sáčky.
Švédsko se proti těmto úvahám staví s tím, že by mohly ohrozit model, který se v zemi osvědčil při snižování zdravotních rizik spojených s kouřením. Skandinávská země má dlouhodobě nejnižší míru kouření v celé Evropské unii – pouhých 5 % – a zaznamenává i nižší výskyt nemocí souvisejících s kouřením. Klíčovou roli v tom podle švédských úřadů sehrály právě alternativní nikotinové produkty, zejména běžně dostupné bílé snusy, tedy nikotinové sáčky bez tabáku.
„Komise chce, aby velmi výrazné zvýšení daně z bílého snusu přinášelo peníze do rozpočtu EU, nikoli do rozpočtu Švédska,“ uvedla Svantesson na sociální síti X. Tento postoj sdílí i další státy – vedle Švédska se proti plánu staví také Itálie, Řecko, Rumunsko a Bulharsko. Společným jmenovatelem jejich výhrad je zejména snaha ochránit alternativní produkty před plošným daňovým tlakem.
Zatím není jasné, zda a v jaké podobě se návrh do legislativní praxe promítne. Diskuze se však odehrává na pozadí širší debaty o tom, jaký přístup zvolit vůči novým formám užívání nikotinu. Zatímco některé státy v nich vidí riziko, jiné je vnímají jako příležitost ke snižování škod způsobených kouřením. Aktuální postoj Švédska tak znovu otevírá otázku, jakým způsobem má evropská regulace balancovat mezi fiskálními zájmy, ochranou veřejného zdraví a národními strategiemi v oblasti závislostí.
Více informací zde:
