V červnu letošního roku vydala Světová zdravotnická organizace (WHO) novou zprávu o stavu tabákové epidemie ve světě. Dokument nazvaný WHO report on the global tobacco epidemic 2023 se zaměřuje nejen na vývoj klasického kouření, ale výraznou pozornost věnuje také elektronickým cigaretám (tzv. ENDS – electronic nicotine delivery systems). WHO v něm doporučuje velmi přísnou regulaci těchto výrobků – včetně zákazů příchutí, marketingu, dostupnosti, a v některých případech dokonce úplného zákazu jejich prodeje.
Zpráva se přitom opírá o obsáhlý datový přehled. Mezi lety 2007 a 2023 klesla celosvětová průměrná prevalence kouření ze 22,3 % na 16,4 %, což představuje relativní pokles o 26 %. V části věnované elektronickým cigaretám WHO uvádí, že data o jejich užívání jsou dostupná z 110 zemí, které dohromady zahrnují 45 % světové populace ve věku 13–15 let. V této skupině činí průměrná prevalence užívání e-cigaret 6 %, což odpovídá zhruba 12 milionům mladistvých uživatelů.
Zpráva konstatuje, že během posledních šestnácti let došlo ke znatelnému poklesu celosvětové prevalence kouření. Zároveň upozorňuje, že ve stejném období se v řadě zemí rozšířilo užívání elektronických cigaret. Přesto však dokument explicitně uvádí, že podle WHO neexistují důkazy o tom, že by e-cigarety přispívaly ke snižování počtu kuřáků. Tento postoj může působit poněkud paradoxně – na jedné straně jsou k dispozici data ukazující ústup jedné formy užívání nikotinu a nástup jiné, na straně druhé zpráva tento vývoj nijak nespojuje a nezabývá se otázkou, zda by mezi oběma trendy mohla být souvislost. Vzhledem k tomu, že některé vědecké studie ukazují na možný přechod uživatelů od cigaret k méně rizikovým alternativám, zůstává otevřené, proč zpráva tento možný vztah nezkoumá nebo ho alespoň nezmiňuje.
Zvláště pozoruhodné je však jedno zjištění: ve skupině zemí, které mají zavedený zákaz prodeje e-cigaret, je prevalence užívání mezi mladistvými rovněž 6 %. Jinými slovy, v zemích s úplným zákazem je míra užívání mladými lidmi naprosto stejná jako v zemích, které prodej regulují bez zákazu. WHO k tomu poznamenává:
„Mezi těmi zeměmi, které poskytly data, jich 26 zároveň zavedlo zákaz prodeje e-cigaret. Průměrná prevalence užívání v těchto 26 zemích je rovněž 6 %. V některých případech data předcházejí zavedení zákazu.“
Tato informace není v samotném dokumentu explicitně komentována, přesto z ní plyne důležitý závěr. Pokud zákaz prodeje nevede ke snížení užívání, je na místě otázka, zda se jedná o účinný nástroj ochrany mladistvých. WHO zprávu prezentuje jako volání po přísnější regulaci, avšak nezabývá se tím, zda přísnost koreluje s efektivitou.
Další pasáže zprávy konstatují, že v současnosti neexistuje globální odhad míry užívání e-cigaret mezi dospělými. Důvodem je nedostatek dat ve většině regionů světa. I zde tedy chybí podklad pro vyhodnocení, jak se jednotlivé regulační modely promítají do dlouhodobého uživatelského chování nebo do veřejného zdraví obecně.
Zpráva WHO tak paradoxně poskytuje prostor pro legitimní pochybnosti o smysluplnosti některých doporučených zákazů. Jakkoli jsou úmysly autorů zprávy vedeny snahou chránit veřejné zdraví, některé pasáže vyvolávají otázku, zda je volba nástrojů přiměřená, účinná a odpovídající realitě. Zákazy totiž mohou vést spíše k přesunu užívání do nelegální sféry než ke skutečnému poklesu prevalence – a právě tomu by se veřejná politika měla snažit předejít.
Zpráva WHO je zde:
