Vzácnou shodu k problematice závislostí a jejich řešení přinesla konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence, která se v Praze konala už po čtvrté. Vystoupili na ní špičkoví lékaři, ministři, poslanci z České i Slovenské republiky, europoslanci, šéfové zdravotních pojišťoven, známí sportovci – vítězové olympiád a mistrovství světa a taktéž ekonomové z několika evropských zemí. Reportáž z ní přinesl organizátor, tedy Zdravotnický deník.
Velkým tématem byla otázka kouření a řešení problémů, které přináší. Odborníci sice opakovaně zdůrazňují, že lidé by neměli kouřit vůbec, vzhledem k nerealističnosti takového přání je ale na místě alespoň snižovat škody. „Ideální situace je nekouřit. Nicméně zahřívaný tabák i elektronické cigarety mají zhruba pět až sedm procent karcinogenní nálože, což je prokázáno a FDA (americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, pozn. red. ZD) to jednoznačně postuloval. Bohužel u nás se stále vyskytuje názor, že nekuřáctví je jediná alternativa. My ale víme, že řada lidí není schopna vůbec nekouřit,“ říká k tomu přednosta kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění VFN Jiří Votruba.
Podle něj přitom neexistují důkazy pro to, že by byly nějaké rozdíly mezi zahřívaným tabákem a elektronickými cigaretami, takže by u nich měly být nastaveny stejně i regulace – a bylo by na místě, aby byly co nejnižší. „Pokud se nám povede lidi, kteří nebudou schopni či ochotni ustoupit od svého návyku, switchnout na tyto produkty, je to mnohem lepší alternativa,“ doplňuje Votruba.
Teoreticky se koncept snižování škod, tedy harm reduction, skloňuje v odborné debatě už dlouho. Další věc ovšem je, jak tyto poznatky uvést do praxe. „Máme tu primární prevenci, to znamená vzdělávání, sekundární prevenci, tedy včasný screening, a terciální prevenci, což je léčba a snižování rizik. V Evropě bychom měli najít společnou cestu k tomu, jak lidem vysvětlit, které postupy jsou správné. Udělejme společný evropský přístup k tomu, o čem si myslíme, že ovlivňuje zdraví naší společnosti. V Evropě jsou státy, které implementují postupy snižování škodlivosti kouření, pití, cukru… A pak sousední státy řeknou: to nedává smysl, neměli byste to dělat. Proto je potřeba mít společnou cestu, kterou se vydáme, s tím, že tu mohou být regionální rozdíly,“ načrtává prezident Polské společnosti pro veřejné zdraví Andrzej Marius Fal. Podle něj jsou přitom české a polské problémy obdobné, takže by bylo na místě hovořit alespoň o regionálních evropských strategiích.
Principu snižování rizik zdravotních dopadů se z pohledu politik veřejného zdraví věnuje také náměstek Všeobecné zdravotní pojišťovny pro služby klientům Ivan Duškov. Ten právě o tomto tématu nyní napsal diplomovou práci na Oxfordské univerzitě. Faktem totiž je, že i když Velká Británie měla před časem obdobnou prevalenci kuřáctví jako my dnes, tedy 25 procent, v posledních letech došlo k rapidnímu úbytku a dnes mají 15 procent kuřáků.
„Snahou bylo sebrat intervence, abychom mohli v budoucnu ve zdravotní pojišťovně vytvořit program na odvykání kouření. Udělal jsem proto systematické review všech intervencí, které se jeví jako žádoucí z hlediska veřejných politik realizovat. Potvrdila se hypotéza, že harm reduction přístup, založený na podpoře méně škodlivých alternativ cigaret, je jednou z velmi účinných intervencí. Velká Británie na tom má dokonce založený program, kdy chce stáhnout počet kuřáků pod pět procent,“ načrtává Duškov.
Jenže navzdory všem argumentům, které a konferenci zazněly, i faktu, že se k harm reduction hlásí vláda ve svém programovém prohlášení, je potřeba pokročit v prosazování přístupu v praxi.. „V programovém prohlášení vlády jsme si řekli, že budeme regulovat látky podle jejich rizikovosti. Trh by tak měl být substituovaný méně rizikovými alternativami. Bohužel hůře už se to pak dělá v legislativě. Musíme edukovat nejen politiky a občany, ale i odbornou obec,“ konstatuje Jindřich Vobořil. Pravděpodobně tím naráží na rozpor mezi sliby a reálnými kroky této vlády.
Toho si je vědom také poslanec a stínový ministr zdravotnictví za ANO Kamal Farhan. „Máme akční plány a harm reduction, ale nejsme schopni to manažersky odřídit, jen to po čtyřech letech předáme někomu dalšímu,“ konstatuje Farhan, podle kterého ani není v praxi na co navázat. Ve vládním prohlášení totiž měla tento přístup jak vláda Andreje Babiše, tak nyní ta Petra Fialy, jenže ve finále všechno zůstává jen na papíře. „Nic nového není třeba vymýšlet, ale začněme se tím řídit. Pokud to někdo neuchopí, nevloží do toho prostředky a nebude se tomu věnovat, tak se to bude posouvat jen velmi pomalu,“ dodává Farhan s tím, že by měla být za plnění jasná odpovědnost.
Na konferenci vystoupila velká řada dalších odborníků, jejichž názory vytvářely nejenom rámcovou shodu, ale měly i kritický tón k současnému fungování politiky vůči návykovým látkám v ČR, zejména k nikotinu. Celou reportáž naleznete na článku Zdravotnického deníku zde:
