07.09.2025

Závislost jako fenomén

Psycholožka a adiktoložka Monika Plocová upozorňuje v rozhovoru pro Moji psychologii na posun ve vzorcích závislostního chování dětí a mladistvých. Zatímco užívání tradičních návykových látek – jako jsou alkohol nebo cigarety – u této skupiny skutečně dlouhodobě klesá, nahrazují je jiné formy, často vnímané jako méně rizikové. „Klesá i počet mladistvých závislých na tabákových výrobcích, v tomto případě jsou ale zase klasické cigarety nahrazovány elektronickými cigaretami nebo nikotinovými sáčky,“ říká Plocová. Přestože připouští, že tyto alternativy jsou z hlediska zdraví méně škodlivé, varuje, že „jde stále o nahrazení jedné závislosti jinou“.

Zásadní otázkou podle ní zůstává, proč lidé k návykovým látkám či předmětům vůbec sahají. Závislost podle Plocové „vždy vzniká z nějaké potřeby úniku“ a má často hlubší kořeny v rodinném prostředí nebo v nenaplněných psychologických potřebách. Připomíná, že určitou roli hrají i predispozice – genetické i psychosociální. Dítě vyrůstající v prostředí, kde se problémy řeší alkoholem, má podstatně vyšší riziko, že si osvojí stejný vzorec chování. Stejně tak podle ní do závislostí často padají citlivější jedinci, kteří si neumějí nastavit vnitřní hranice.

Přechod od tradičních drog k novým formám závislostí, jako jsou právě nikotinové sáčky nebo e-cigarety, může být podle Plocové považován za menší zlo. Zároveň však upozorňuje na nebezpečí záměny – tedy na situaci, kdy se místo léčby a práce na sobě hledá náhradní látka nebo návyk. „Záměrem je závislosti vůbec nevytvářet nebo se jich zbavit a směřovat k tomu, aby byl člověk sám sebou a nepotřeboval ve svém životě berličky, o které se musí opírat,“ konstatuje.

Plocová zároveň připomíná, že fyzické i psychické důsledky látkových závislostí bývají často podstatně závažnější než u nelátkových. „Kouření je těžší závislost v tom smyslu, že nám zhoršuje zdraví a mnohdy nás dokáže i zabít,“ uvádí, přičemž dodává, že alkohol a drogy poškozují nejen zdraví, ale i vztahy a celkově životní fungování.

Z pohledu léčby je podle ní klíčová dlouhodobá psychoterapie, která pomáhá pojmenovat skutečné příčiny závislosti a porozumět mechanismům úniku. Právě schopnost člověka zůstat ve vlastním životě bez berliček je podle ní cílem uzdravení. „Závislí jsme v momentě, kdy nás droga vede, kdy se stáváme jakoby její loutkou a nemáme to pevně v rukách,“ shrnuje Plocová.

Rozhovor naleznete zde: